Znáte ten pocit, kdy tušíte, že je kniha dobrá, ale připadá vám příliš tlustá na to, abyste se do ní pustili? Přesně tak jsem se cítila předtím, než jsem začala číst Rod země a krve. Nebudu lhát – ke čtení mě trochu popostrčila skutečnost, že Sarah J. Maas konečně posílá do světa nové knihy a já chci mít všechny její série kompletní. Proto jsem se konečně pustila i do Půlměsíčního města a musím říct, že rozhodně nejsem zklamaná. I přes počáteční nedůvěru k poměrně složitému worldbuildingu – který mě obecně příliš nebaví, ať už čtu jakoukoli knihu – jsem se prokousala prvními kapitolami a nestačila se divit, jak rychle může jít všechno do háje. Tak šokující zvraty, jaké nám autorka naservírovala hned na začátku, jsem rozhodně nečekala. Celý příběh má solidní tempo a o akci není nouze, takže stránky krásně ubíhají. Napětí by se místy dalo doslova krájet a jeden šokující zvrat za druhým čtenáři pořádně rozproudí krev. Když už si myslíte, že jste záhadu konečně rozluštili, autorka vám vzápětí ukáže, že všechno bylo úplně jinak. Velkou zásluhu na tom mají také postavy. Bryce na mě zpočátku působila trochu povrchně, postupně se však ukázalo, kolik bolesti, odhodlání a věrnosti se za jejím sebevědomým vystupováním skrývá. Hunt její energii skvěle doplňuje a jejich pomalu se rozvíjející vztah působí přirozeně, vtipně a uvěřitelně. Oceňuji, že romantická linka nepřebíjí hlavní zápletku, ale naopak jí dodává další vrstvu. Samotný svět je sice zpočátku zahlcený názvy, pravidly a nejrůznějšími bytostmi, ale jakmile se v něm člověk zorientuje, začne si užívat originální propojení magie s moderními technologiemi. Přestože má kniha úctyhodný počet stran, většinu času nepůsobí zdlouhavě. Jen úvod mohl být podle mě o něco přehlednější a některé informace mohly být dávkovány postupněji. Závěr mě pak definitivně přesvědčil, že čekání i počáteční boj s rozsáhlým světem stály za to. Byl emotivní, napínavý a dokázal svým způsobem uzavřít hlavní dějovou linku, zároveň však ponechal dostatek otázek pro další díly. Některé scény se mnou zůstaly ještě dlouho po dočtení, což je pro mě vždy známka opravdu povedeného příběhu. Co se celkového hodnocení týče, byla jsem nadšená, ale jednu hvězdičku si ještě nechávám pro případ, že by následující díly byly o něco lepší. Rod země a krve doporučuji především čtenářům, kteří mají rádi rozsáhlé fantasy světy, napětí, výrazné postavy a příběhy plné nečekaných zvratů. Za mě si kniha odnáší čtyři hvězdičky z pěti.